Možná jste některé z těchto věcí zažili i vy od svých rodičů, a tak to důvěrně znáte. Dávejte si pozor, abyste stejné chyby ve výchově neudělali i vy…
Problém narcistických rodičů jsme probírali v mnoha článcích. Nevědomky škodí svým dětem, znemožňují jejich nezávislost a autonomii, a infantilizují je – tedy chovají se k nim jakoby byli mladší než ve skutečnosti jsou.

Jak se to projevuje v dospělosti? Znaky, že jste byli vychováni narcistickým rodičem
Pokud se v tomto poznáte, o to víc byste měli dávat pozor, abyste něco podobného nepřenesli na své vlastní děti.
Narcističtí rodiče nechtějí nechat své děti dospět. Stále je vidí jako děti, které je potřebují – potřebují jejich vedení a radu. K zachování této hierarchie používají infantilizování, tedy chování ke svým dětem jako by byly na nižším stupni vývoje.

To znamená, že zasahují do soukromí svých dospělých dětí, starají se do jejich vlastních rodin, a participují v důležitých rozhodnutích tak, aby to vyhovovalo zejména jim.

Co si představit pod narcistickým rodičem?
Pokud jste byli vychováni narcistickým rodičem, pravděpodobně celý život věříte, že vy jste ten hlavní problém – že nejste dostatečně dobří, nedali jste mu dostatek lásky a proto jí ani nejste hodni.

Narcističtí rodiče nevidí své dítě jako samostatnou jednotku, ale jako prodloužení jejich samých. Proto vše co uděláte, řeknete, dosáhnete a pokazíte, se dotýká jejich osobnosti. Za vaše úspěchy si vezmou zásluhy, za neúspěchy a chyby se zase stydí, protože na jejich samy to vrhá negativní světlo. Jsou sebestřední, všechno se točí kolem nich.

Protože dítě neberou jako samostatnou osobnost, selhávají také v empatii – nejsou schopni vnímat, co prožívá dítě, co potřebuje, právě naopak. Donutí dítě utlumit své potřeby a zaměřit se na plnění potřeb rodiče, aby bylo přijímáno a milováno. Rodič neváhá použít pocit viny, studu a emocionální vydírání a kontrolu. Dítě není nic jiného než odraz rodiče – musí zapadnout do předem určené identity.

Nezávislost dospělého dítěte je pro narcistického rodiče hrozba
Když si dospívající dítě začíná uvědomovat sebe sama, a přátelé a partneři se pro něj stávají důležitou sociální skupinou, rodič se začne obávat, že dítě ztrácí. Musí posílit původní hierarchii, tedy nadřazený rodič – podřazené dítě. Redukuje autonomii, naopak buduje závislý vztah.

Narcistický rodič potřebuje, aby ho dítě potřebovalo. Potřebuje se cítit důležitě a potřebně. Ale místo toho, abys přiznal problém a vyřešil jej u sebe, raději znemožní už dospělému dítěti být samostatné. Používá k tomu různé manipulační techniky, například emocionální vydírání (Jsi mé jediné štěstí, jediná radost), pocit viny (Odstěhuješ se a necháš mě tu samotnou po tom všem, co jsem pro tebe obětovala?!) a kritiku. Kritika dítěte slouží k podrývání nabytí pocitu kompetencí, že je schopno rozhodovat se a žít samostatně.

Narcistický rodič není schopen přestřihnout pomyslnou pupeční šňůru
Proto používá manipulační techniky, aby si udržel postavení – tedy, že se na něj dítě bude obracet iv dospělosti. Používá k tomu kritiku, nesouhlas a míchání se mu do soukromého života, což mu pomáhá aby dítě o svém úsudku pochybovalo a udržovalo s rodičem nezdravý vztah.

Narcistický rodič například kritizuje rozhodnutí dítěte, které učinilo samostatně bez konzultace s ním. Například si vybírá nový domov, životního partnera, práci – a rodič zkritizuje jeho rozhodnutí, aby posílilo v dítěti pochybnosti o jeho schopnostech. Tím podporuje závislost.

Rovněž nesouhlasí s rozhodnutími, která učiní samostatně, čímž zvyšuje šanci, že podruhé se dítě na něj s rozhodnutím obrátí. Narcističtí rodiče živí ve svých dětech pochybnosti, že se neumí správně rozhodnout a bez nich by byli ve světě ztraceni. Trénují své dospělé děti, aby k nim přicházely pro souhlas a naopak nevěřily svému úsudku, instinktu a schopnostem.

Narcistický rodič věří, že má právo zasahovat dospělému dítěti do života
A participovat v životních rozhodnutích jako koupě domu, svatba, výběr nevěstinných šatů bez ohledu na to, zda se samotné nevěstě líbí, rozhodování o vnoučatech (jméno, školka…) a podobně. Narcističtí rodiče se potřebují cítit důležití, proto zneschopňují své děti jak se dá.

Znám až příliš mnoho dospělých osob, které mají vlastní život, vlastní rodiny, vlastní domov a přesto jejich život řídí matka nebo otec – všechna jejich rozhodnutí musí podléhat jejich souhlasu a schválení. Kontrola je zbraň narcistických rodičů, proto udržují původní hierarchii tak dlouho, jak je to možné. Věří, že je v pořádku zasahovat do života dospělého dítěte, ačkoli to dětem ve skutečnosti škodí.