peníze

Prasátko Peppa, Ledové království, Toy Story, ale také Superman, Batman či hrdinové z Avengers. Pohádky a filmy nejsou jen pohlcovačem času, právě naopak – vliv mají i ve formování dětí. Jaký?
„Velmi nás zajímalo, jak, odkud se děti učí o bolesti. Samozřejmě zde je množství zdrojů jako sourozenci, rodiče, kamarádi, ale širší sociální vliv zahrnuje média.

Děti se učí z toho, co vidí. A miliony z nich tráví čas díváním populárních dětských filmů a seriálů. Proto jsme se podívali na to, jak vlastně zobrazují bolest,“ vysvětlila pro Najmama.sk jedna z vedoucích výzkumnic studie Dr. Abbie Jordan z Bathské univerzity (UK, Somerset).

Bolest naše společnost stigmatizuje
Bolest je nezbytná součást dětství: snad žádné dítě se neobejde bez pádů, modřin, oděrek, škrábanců, monoklů a jiných ran. Jedná se o každodenní bolest, která pro děti představuje perfektní příležitost poznat sám sebe, naučit se manažovat své reakce a emoce a – učit se pozorováním dospělých a kamarádů empatii i vzorcům chování při vnímání a prožívání bolesti. To však nejsou jediné zdroje, ze kterých se děti učí. Dalšími jsou vlivy sociokulturní – tedy i populární média.

Podle anglických vědců jsou to i média i společnost, kdo bolest stigmatizuje. I tu procedurální (u lékaře při např. očkování) i chronickou (bolesti zad, hlavy, bříška), dokonce spojenou s vážnějšími zraněními. Bolest bagatelizujeme, vysmíváme se jí, nereagujeme na ni přiměřeně nebo vůbec. Dělíme ji na „holčičí“, která si zaslouží více empatie, je-li vážná, a „chlapeckou“, při které se nepláče, „vždyť si chlap!“ Jde o první koncepty bolesti, které od nás dítě obdrží.

Jak portértují bolest a empatii populární dětské filmy a seriály?
Výzkumníci z anglické Bathské univerzity ve spolupráci s kanadskou Calgarskou univerzitou se rozhodli posvítit si na vybrané, pro děti nejpopulárnější TV seriály a dětské filmy – na způsob, jakým portrétují bolest, zda ji zobrazují rodově a jak na bolest reagují samotné postavy i svědci, tedy zda projevují empatii. Výsledky prvního takového výzkumu svého druhu vyšly v mezinárodním periodiku Pain.

Vybrali 10 rodinných pohádek a 6 dětských TV seriálů (od 2009 dodnes):

FILMY

Já, padouch 2 (Despicable Me 2)
Tajný život mazlíčků (The Secret Life of Pets)
Boj hraček 3 a 4 (Toy Story 3, Toy Story 4)
Rodinka úžasných 2 (Incredibles 2)
V hlavě (Inside Out)
Nahoru (Up)
Zootropolis (Zootopie)
Ledové království (Frozen)
Hledá se Dory (Finding Dory)
nejmáma
Zdroj: Disney Movie
GALERIE
SERIÁLY

Prasátko Peppa (Peppa Pig)
Tlapková patrola (Paw Patrol)
Sofie První (Sofia the First)
Shimmer a Shine
Oktonauti (Octonauts)
Daniel Tiger´s Neighbourhood
Jsou to pohádky orientované na děti ve věku 4-6 let (období výrazného socio-emocionálního vývoje – podle psychologů je toto čas, kdy si dítě nejčastěji vyvine s bolestí spojené úzkosti a strach).

Celkem v 52,38 hodinách (3 143 minutách) zjistili:

  • 454 bolestivých nehod (incidentů) – postavy tedy prožívaly průměrně 8,66 situací spojených s bolestí za hodinu (např. v Ledovém království bylo 17 incidentů, tedy 4%, Prasátko Peppa 11, tedy 2%, Labková patrola 120 incidentů, tedy 26 %, Zootropolis 18, tedy 4%, Boj hraček 32, tedy 7% incidentů)
  • nejčastějším typem bolesti vykresleným ve filmech a seriálech byla bolest způsobená násilím (záměrně někým/něčím) a jako zranění – v 79%, tedy dvou třetinách incidentů (v porovnání se skutečností, kde je nejčastější právě každodenní bolest či chronická)
  • chlapecký hrdinové (78% ze všech hrdinů) nejčastěji zažívali ty závažnější, bolestivější nehody v porovnání s dívčími, nejvíce je prožívali (v porovnání se skutečností, kdy nejčastěji bolest-chronickou prožívají právě dívky)
  • svědci reagovali na bolest postav mnohem častěji, pokud ji prožívali dívčí postavy, mnohem méně, pokud bolest zažívali chlapecké postavy
  • příklady každodenní bolesti (pády, naražené koleno, chronická bolest) se vyskytly mnohem vzácněji než ve skutečnosti – jen ve 20% případů
  • obecně od svědků bolestivých nehod se dočkaly postavy nedostatku empatie (a nedostatku ochranného chování – až v 74% případů), pokud vůbec – přitom byli svědci přítomni až při 75% nehod – svědci na bolest nereagovali ve 41% případů – a pokud reagovali, tak vykazovaly nízkou míru empatie a malou snahu poskytnout pomoc (poskytovaly jen v 17% případů)
  • trpící pomoc vyhledávali minimálně – jen v 11% případů a nevykazovali žádné chování, kterým by se chtěli postarat o své zranění a bolest

Related Articles

- Advertisement -pr clanky

Mohlo by Vás zajímat